Hledání pravdy nebo diktát jediné určené pravdy?

(Odpověď jednomu z komentátorů článku)

Platí zásada Audiatur et altera pars, a to nejen v procesní oblasti, ale i v dalších rovinách. TGM jasně a jednoznačně prohlásil, že demokracie je diskuse. Diskuse je možná jen tehdy dojde–li ke "střetu" dvou nebo více odlišných stanovisek, názorů, v jehož procesu dochází, nikoliv však vždy, k hledání a nalézání společného stanoviska.

Vyřadíte–li z tohoto hledání a nalézání druhou stranu, dojde k subjektivním pohledům na předmětné otázky, takže klidně, a to bez dalšího, můžete označit druhé za jakési kacíře, vyvrhele. Tím však dokazujete, že Vám nejde o demokracii, ani o právní stát. Podle našeho názoru se vydáváte cestou doby nedávno známé. Jejím důsledkem bylo totalitní myšlení a totalitní praxe. Na články tohoto druhu, které vyvěšujeme k vyvolání diskuse, k jejich komentování, verbálně "plivnete" a tak problém, jak jste přesvědčen, vyřešíte. Žijete v domnění, že jste odhalil pravdu, nebo převzal pravdu, jež jako jediná je přípustná, kdežto ostatní, dokonce i nevyjádření se k článku, je ve Vašich očích snad téměř "zločinem".

Dovolujeme si upozornit, že skutečně existuje jediná pravda, pravda zjevená, ale ta je vlastní křesťanství a křesťanům. V politické oblasti však takováto pravda neexistuje. Neexistuje ani subjekt, který by takovouto pravdu "nalezl a vyhlásil". My pravdu hledáme v diskusi, proto zprostředkujeme i jiné než běžné informace, jejichž dostupnost je předpokladem kvalifikované diskuse. Čím je společenský problém složitější, tím déle se pravda hledá. Hledání vyžaduje čas a nikoliv diktát, který by hledání pravdy přerušil. Křesťané šli staletími se zjevenou pravdou, než došli obecného uznání. Hledejme tedy pravdu, nechme i druhé hledat pravdu, nekacířujme je. Inkvizice v současnosti neexistuje. Nebo se mýlíme?

Přejděme však do světské oblasti. Lidé, občané mají určitá práva, svobody a jim odpovídající povinnosti. Doporučujeme proto se podívat do Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Čl.17 LZPS zakotvuje (1)"Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu hranice státu. (3) Cenzura je nepřípustná. .... Dodržování těchto práv a svobod je měřítkem toho, zda žijeme v právním státu, zda naše demokracie je skutečná nebo jen verbální. Kam se řadíte Vy svým vyjádřením? Necháme odpověď na tuto otázku na Vás.

My v každém případě jsme pro reálnou demokracii, pro právní stát. V mezinárodní oblasti pro nás platí Charta OSN. Jen Rada bezpečnosti OSN má právo rozhodovat o otázkách války a míru. Platí pro nás i další normy mezinárodního právo. Zastáváme stanovisko, že jen živí lidé se mohou těšit právům a svobodám, včetně práv sociálních.

ČNL